Sluneční záření má na kůži člověka zejména negativní vliv. Mezi něj patří nesporně hlavně následky chronické expozice slunečnímu záření, které jsou reprezentovány možností vzniku některých kožních nádorů.
Nádory kůže představují velkou skupinu onemocnění, jež obvykle působí více problémy kosmetické, nicméně všechny nejčastější zhoubné kožní nádory mohou se zářením souviset.
Zhoubné kožní nádory zahrnují jednak karcinomy (bazocelulární a spinocelulární), jednak maligní melanom.
Je považován za nejčastější maligní kožní nádor. Jeho incidence se během posledních 15 let zdvojnásobila a je v Evropě 40 – 80 nemocných na 100 000 obyvatel, v jižních státech USA 300 pacientů na 100 000 obyvatel, v Austrálii dokonce 1600 pacientů na 100 000 obyvatel. Každoročně je v USA diagnostikováno cca 500 000 nových případů, ale ve skutečnosti je zřejmě pacientů mnohem víc, neboť se všichni nehlásí.
Tento nádor je častější u mužů (snad to souvisí s větší expozicí slunečnímu záření), ale rozdíl mezi pohlavími se snižuje. Vyskytuje se více u osob starších 60 let, i když může být v kterémkoliv věku (více než 3/4 nemocných jsou starší 40 let).
Větší riziko mají běloši a osoby se světlou pletí (rusovlasí, pihatí, pacienti s větším počtem pigmentových névů), naopak osoby, které byly léčeny pro akné mají riziko menší.
Hlavním faktorem při vzniku tohoto nádoru je expozice ultrafialovému záření – riziko vzniku nádoru se zvyšuje přímo úměrně výši expozice UV záření, proto se častěji vyskytuje u osob, které pracují venku a častěji je hlášen v zemích s vyšší intenzitou UV záření.
Poslední studie popisují rozdílný vztah k UV expozici u kožních karcinomů: zatímco u bazocelulárního typu (obdobně jako u melanomu) je popisován spíše vztah k intermitentní akutní expozici, a to zejména v dětském věku, u spinocelulárního karcinomu je spíše korelace s chronickou kumulativní expozicí UV záření.
Je považován za druhý nejčastější zhoubný kožní nádor, vyskytuje se v poměru k bazocelulárnímu karcinomu 1:5 až 1:10 u bělochů. U tmavých ras je incidence nádoru nižší, navíc bývá lokalizován jinde na těle (u osob se světlou pletí je nejčastěji na obličeji, krku a předloktích, u osob s tmavou pletí je stejně často na kůži exponované i neexponované UV záření).
Incidence (= výskyt) v Evropě je 6 pacientů na 100 000 obyvatel u žen a 12 pacientů na 100 000obyvatel u mužů, v jižních státech USA se vyskytuje u 30 – 60 pacientů na 100 000 obyvatel, v Austrálii u 200 osob na 100 000 obyvatel. Třikrát častější je u žen než u mužů (v USA). Výskyt nádoru roste s věkem a s kumulativní chronickou expozicí UV záření.
Je relativně vzácným zhoubným nádorem, tvoří 1 – 2 % všech maligních nádorů a 5 – 7 % zhoubných kožních nádorů, ale je velmi nebezpečný. Představuje až 65 % příčin úmrtí na kožní choroby, letalita všech typů melanomu je průměrně 20 %.
Od roku 1950 je pozorován celosvětově trvalý prudký nárůst jeho výskytu. V letech 1970 -1980 se incidence zdvojnásobila, nyní již nárůst není tak prudký (asi 8 % ročně) a představuje v Evropě 12 pacientů na 100 000 obyvatel, v jihozápadních státech USA a v Austrálii přes 40 případů na 100 000 obyvatel (největší výskyt v Queenslandu, na Novém Zélandu a v Austrálii, a to u bělochů až 60 případů na 100 000 obyvatel). Větší riziko vzniku melanomu je u bílé rasy, u černochů a asiatů se odhaduje incidence asi na 0,1 případů na 100 000 obyvatel.
Do puberty je vznik melanomu velmi vzácný. V poslední době je popisován posun začátku vzniku tohoto nádoru do mladších věkových skupin. Zatímco dříve byl diagnostikován mezi 60. a 70. rokem, nyní jsou pozorována dvě maxima, a to mezi 30 - 40 lety a v 60 letech věku. U žen ve věku mezi 20 - 30 lety je melanom nejčastějším maligním nádorem.
Vzhledem k výše uvedeným faktům je dnes zřejmé, že lidé by se měli před slunečním zářením chránit. Pokud se chtějí opalovat, potom by měli vědět jak a znát i možné následky opalování.
Žádné „zdravé opalování“ neexistuje (a to ani v soláriích). Měli bychom chránit hlavně děti a dodržovat pravidla všeobecně známá – znám svůj tzv. fototyp a přizpůsobit tomu své chování, neopalovat se přes poledne, kůži chránit oděvem, nosit klobouk, používat během dne opakovaně opalovací krémy s ochrannými filtry.
Jedenkrát ročně je vhodné navštívit kožního lékaře a nechat si vyšetřit pigmentové změny (pihy a mateřská znaménka), nejlépe digitálním dermatoskopem.
| Pondělí | 09:30 - 18:00 |
|---|---|
| Úterý | 11:30 - 20:00 |
| Středa | 08:00 - 17:00 |
| Čtvrtek | 11:30 - 20:00 |
| Pátek | 08:00 - 16:00 |
Pražské dermatologické centrum, copyright 2007
dermatologie |
neinvazivní liposukce|
mateřská znaménka|
liposukce |
ultrazvuková liposukce |
liposukce boků, hýždí, břicha |
ultracontour |
ultrashape
jak rychle zhubnout |
bezbolestná liposukce |
liposukce ultrazvukem |
liposukce břicha |
tumescentní liposukce |
odstranění celulitidy |
botox